Vláďův blok

Když člověk přijede do cizí země jako solitér, začne záhy pociťovat samotu. Když takhle někam přijede více lidí po jednom, musí to notně vést k čemu? K družbě přeci. Naštěstí:-) Družba funguje převážně na principu, že se stejní lidé opakovaně potkávají na některém místě. A tak tady vznikly dvě navzájem se prolínající skupiny.

Nechal jsem se inspirovat turistickým průvodcem, kde je napsáno "Les ailes du savoir" - doslova "Křídla vědění". V průvodci se slogan nachází na straně o Toulouse jako centru leteckého a vesmírného průmyslu a školství. Letectví a kosmonautika jsou těmi křídly, vědění jsou pak univerzity a výzkumné ústavy (třeba ONERA hned za humny mé koleje). Pro mě by Toulouse mělo být spjato jednak s těmi křídly a jednak s poznáním, ať profesním nebo životním. A v křídlech je i lehkost, volnost, možnost pohybu do neznámých končin. Nabaluji na ten jeden hloupý slogan trochu moc symboliky, že?

Hlavní téma měsíce sprna. Teda hned vedle prozkoumávání okolí. Každý den od půl deváté do půl jedné se mluví francouzsky. Ve středu ještě odpoledne nepovinný dvouhodinový kurz lingvistického rozebírání francouzských šansonů.

První neděle si žádala první výlet. Tohle byl nápad Italů. Ačkoliv jsme to viděli v průvodci všichni, je napadlo vydat se tam. A co že to vlastně je? Muzeum vesmíru, jeho vývoje, vesmírné mechaniky, meteorologie a všeho kolem. Takový zábavný park, velmi popularizažní. Člověk se tam nedozví nic převratně nového, ale hodiny se může na něco koukat, může zajít do planetária nebo do IMAXu na trojrozměrnou prohlídku ISS, hodiny může na demonstračních příkladech zkoušet co je libo, od hledání počasí v den, kdy se narodil, po řízení raketoplánu. Tedy v přiměřeně zjednodušené formě, aby ho to bavilo. A pak může okukovat modely vesmírných létajících vehiklů, často v měřítku 1:1. Zvlášť Ariana je monstrózní. No však se podívejte na fotky, nebudu rušit:-)

To by bylo, aby všechno fungovalo tak, jak má! Čest zachránil internet.