Ať žije přechodník

Sledovali jste pozorně? Ne, nechci, abyste komentovali můj výklad Starých pověstí českých. Všimněte si slovesných tvarů, jako jsou: přitesávaje, šumíc, spatřivši, … Co je to?

Jsou to všechno přechodníky. Archaický slovesný tvar, dříve vcelku hojně používaný, dnes však spíše gramatická lahůdka.

V českém jazyce existují dva typy přechodníků – přítomný a minulý.

Přechodník přítomný se tvoří pomocí koncovek z kmene přítomného (část slovesa po oddělení koncovky 3.osoby množného čísla v přítomném čase)

Některá slovesa však mají z tvaroslovných či fonetických důvodů tvoření jiné, např.:

vidí – vida, vidouc, vidouce
vědí – věda, vědouc, vědouce

Přechodník přítomný lze tvořit pouze od nedokonavých sloves a vyjadřuje děj současný s dějem přítomným, minulým i budoucím.

Přechodník minulý se tvoří pomocí koncovek z kmene minulého (část slovesa po oddělení koncovky od příčestí minulého)

(pozn. přechodník minulý prvního typu – nic,-ši,-še – se prakticky neužívá – zní „divně“)

Přechodník minulý se tvoří od sloves dokonavých a vyjadřuje děj předčasný, předcházející ději přísudkového slovesa.

Pro oba typy přechodníků platí, že je můžeme používat pouze tehdy, pokud obě slovesa ve větě mají shodný podmět. Co se týče psaní čárek, přechodníková vazba se čárkou odděluje pouze tehdy, je-li rozvitá. (např. Dívky tančily, zpívajíce české a slovenské národní písně.) Holá nebo málo rozvitá těsná přechodníková vazba se čárkou zpravidla neodděluje. Přechodníková vazba není samostatnou větou, pouze větným členem – doplňkem. Přechodník je jeho typickým příkladem.

Význam přechodníků není nikterak veliký. Od přechodníků se tvoří některá přídavná jména, např.: doufající, jsoucí, vlající, minuvší, vrátivší se,… Samotný přechodník se používá spíše výjimečně, protože dnes již působí silně archaicky. Ozvláštněním či zpestřením může být v uměleckých textech, avšak je třeba jej používat obezřetně. Častou chybou je totiž užití nesprávného tvaru, což je důsledek malé rozšířenosti a znalosti přechodníků.

Vladimír Ajgl

použitý zdroj: Přehledná mluvnice češtiny pro základní školy, Fortuna, Praha 1992