Gala

Organizátoři našli pro gala vybrali vskutku podařené místečko - hrad asi čtyřicet kilometrů od Toulouse. Kdo z vás zná Nebílovy, tak něco na ten způsob. Kvůli vzdálenosti byly objednány autobusy, které nás hromadně přivezly na hrad a nad ránem nás zpět odvezli do školy. Příjezd na hrad byl impozantní. Kolem cesty hořící louče, nasvícený hrad.

Začátek byl takový nějaký neurčitý. Ne jako v Čechách, kdy je začátek nějak výrazně uveden, moderátorem ohlášen. Možná to bude tím, že na gala žádný moderátor nebyl. A taky tím, že jsme si mohli vybrat, jestli chceme večeři na hradě nebo ne. A taky možná tím, že v devět začínalo semifinále mistrovství světa v rugby Francie - Anglie. Takže dobrá polovina lidí se musela dívat na rugby, gala negala. Na nádvoří hradu měli velkoplošnou obrazovku a židličky, tak byli spoojení. Mimochodem Francie to utkání projela, ale na průběhu večera se to nijak zvlášť nepodepsalo.

Zatímco někteří zaujatě sledovali rugby, jiní rozjeli večírek. Občerstvení a šampaňské bylo v ceně lístu, tak to se to snadno rozjíždělo. Fanfára začla do rugby troubit (jsem si i zabubnoval).

nasvícené nádvoří zámku

pohled z pódia

pohled na pódium - za tím bubnem si představte mě

nasvícený sloup

nepovedený noční autoportrét

Zábava vypadala asi takto:
• na nádvoří rocková scéna, na pódiu členové rockového klubu a kolem trsající dav, kolem půlnoci je rockový klub vystřídán profesorem matematiky. K němu se vrátím níže.
• v konírnách po sklizené večeři DJ roztáčí pop-rockové melodie, na které se dobře tančí
• ve venkovním stanu další DJ pouští disko-techno-dusací styl
• ve sklepení se promítá všelijaké video, pak recitují básně, po půlnoci nastoupí jazzové trio

Jazzové trio ve sklepení

Francouzi tančí

Pár chvil jsem strávil pozorováním francouzských tanečních kreací, abych si potvrdil to, o čem jsem debatoval se spolužákem cestou v autobuse. Totiž jaké tanenčí styly francouzi vyznávají. Tak tedy odlišnost číslo jedna, Francouzi neznají nic jako taneční. Když jsem jim to vyprávěl, tak na mě koukali na jednu stranu trochu podezíravě, na druhou stranu s nefalšovanou závistí. Pro Francouze jsou valčík, walz, tango a foxtrot tance, které jsou vyhrazeni výhradně aristokratům. Tedy asi jako na ples do vídeňské opery dobrý, ale na gala moc nóbl. Francouzi maximálně ze zájmu navštíví kurzy rockového či jazzového tance, případně kurzy salsy. A pak jsou za hvězdy na rockovém parketu, kde se točí do kola ostošest. Když se podíváte na nohy, tak všichni šlapou zelí docela stejně

{slovo} sobě

Co bylo příjemné, že velkou část programu zajištovali samotní studenti Supaera. Na pódiu nehrála najatá skupina, ale rockový klub. No a vlastně nejen studenti. Kolem půlnoci nastoupil na pódium André Antibi, prošedivělý energický profesor matematiky. S kapelou složenou dle mého podezření z vnoučat. V ruce kytaru a chopil se mikrofonu. A hodinu rozehříval obecenstvo promrzající v chladném večerním vzduchu jako nefalšovaná rocková hvězda. Kabáti by měli co dělat, aby mu stačili Když si představím, že by tahle nastoupil profesor Vávra ze ČVUTu, nebo takový Čížek z FAVky... no vlastně si to vůbec nejde představit.

André Antibi, profesor matematiky nastupuje na pódium

To je on, matikář. Lepší foto bohužel můj mobil nebyl schopný provést, proto si musíte rysy obličejů domyslet.

VIDEO: André Antibi & his band - {slovo} c'est super

VIDEO: André Antibi & his band - On a gagné

VIDEO: André Antibi & his band - Le temps des fleurs - SOUTĚŽ pro čtenáře blogu - kdo zjistí, který český zpěvák tuhle píseň přezpíval a jaký je její název v češtině, má u mě lahev starého dobrého francouzského vína