Jak jsem demonstroval

Ve zkratce šlo o to, že aktivnější studenti chtějí trochu mluvit do vedení školy. Jako do učebních plánů, chtějí být informováni a chtějí mít přinejmenším konzultační poradní hlas v důležitých věcech. Do ledna to jakžtakž fungovalo, vedení vypadalo být nadšeno plány aktivních studentů. Jenže pak asi došlo k tomu, že si studenti začli moc vyskakovat a vedení se to přestalo líbit. Toť můj odhad. Takže vedení školy se studenty postupně v podstatě přestalo komunikovat. A to se zase nelíbí studentům. Takže na jedno květnové páteční ráno svolali pokojnou manifestaci před školu. A spojili ji s podpisovou akcí.

Francouzi - mistři demonstrací

Musím uznat, že to měli profesionálně naplánované. Potřebovali ukázat, že to, aby vedení komunikovalo se studenty, si nepřeje jen skupinka aktivních studentů, ale většina všech studentů. A aby si účast pojistili, tak na to páteční ráno připravili kafe, croissanty a pozvali si fanfáru. Jednak aby studenty včas probudila a jednak aby se během demonstrace starala o zábavu. A na buzení i na zábavu je fanfára mistr.

Takže od osmi do čtvrt na devět se vesele manifestovalo, fanfára vyhrávala, MiG se zase jednou projel ze svého místa u plotu až před vchod do školy. Pěkná manifestace síly a jednoty. Když chceme, tak dokážeme společně i tak obtížné věci, jako je přesunutí letadla. A výsledek se v podstatě dostavil, ještě ten pátek byli pozváni studentští zástupci na oběd s vedením školy. Teda u toho já osobně nebyl, já ještě před koncem raního shromáždění odešel do práce. Inu CNESu je manifestace na Supaeru ukradená a v devět je člověk očekáván na svém pracovním místě.

Demonstrace před Supaerem

Demonstrace před Supaerem

Stěhování MiGu

Stěhování MiGu

Stěhování MiGu

Stěhování MiGu