Zápis

Středa 16.9.2009

Úřední hodiny 14-17. Přicházím v 16:15. Automat na pořadové lístečky mi oznamuje, že příděl lístečků pro dnešek je již vyčerpán. Nezdá se mi to, protože na chodbě sedí jen dva studenti, kteří musejí být během deseti minut odbavení. Nenacházím ale nikoho, kdo by vypadal zodpovědně, neznám místní poměry, netuším, na které dveře bouchat, takže poslouchám automat a odcházím.

Úterý 22.9.2009

Úřední hodiny 9-11.

• 8:45 - přicházím. Zařazuji se na konec fronty, který se nachází u místnosti 28. Vydavač pořadníkových lístků se nachází u dveří č. 1 - viz mapka přízemí Právnické fakulty (fronta se táhne chodbou kolem místností 29-35 a pak vestibulem)
• 8:50 - fronta se pohnula, automat začíná vydávat lístky
• 8:57 - fronta se zastavila, něco se děje. O chvíli později vyjde najevo, že spadl server řídící výdej lístků.
• 9:05 - fronta se opět pohybuje. Ovšem vychází najevo, že lístky k okénku pro čtvrtý ročník jsou pro dnešek už vybrány. Stejně tak třetí ročník, pouze druháci mají ještě šanci. Z hovorů kolem jsem vyslechl, že ti, co byli ve frontě v 7:30, lísteček mají.
• 10:00 - Luštím sudoku a čekám, že někdo vyměkne a mě se podaří vyřídit zápis i bez lístečku s číslem.
• 11:02 - Nikdo nevyměkl, u okénka pro čtvrtý ročník se ve frontě strká ještě alespoň deset studentů.
Odcházím do práce.

Jednoduše na jedné straně mě hrozně štve a na druhé hrozně fascinuje fakt, že problémy se zápisy a studijním oddělením přetrvávají po dobu desítek let. Soudím tak z vyprávění rodičů i z nostalgických vzpomínek učitelů. Jaktože nikdo nepřijde se zlepšovacím návrhem, jak věci změnit?

S vděčností také vzpomínám na zápisy na strojárně, kde alespoň poslední roky přišli na to, jak se vypořádat se zápisy bez front a bez nervů. Ono to bude tedy částečně tím, že na FS {slovo} jsou zápisy otevřené přes prázdniny od konce června, čehož jsem zhusta využíval, takže přede mnou byli málokdy více než tři lidé. A i když jsem v září chodil pro potvrzení o studiu, tak si nevzpomínám na nějaké extrémní fronty. Taky co si vzpomínám, tak na strojárně byly na studijním úřední hodiny v součtu okolo 15 hodin týdně, oproti 9 na právech.

Nejhorší na tom je, že se ze zápisu, toliko nudné administrativní formality, stává kolbiště zvedající adrenalin. Budu mít dneska štěstí? Přijde na mě řada? Nepředběhne mě někdo? Člověk aby obětoval svůj spánek a přivstal si o dvě hodiny, jenom proto, aby se s laskavým svolením směl zapsat do dalšího ročníku. Nezávisle na studijních výsledcích, nezávisle na dalších povinnostech (konkrétně u mě znamená u každého takového pokusu vzít si půl dne dovolenou). Když jsem ráno čekal na té beznadějně ucpané chodbě, tak jsem si vzpomněl na stejně zoufalou návštěvu cizinecké policie v Olšanské ulici, kde jsem byl jednou se zahraničními studenty. Stejná bezmoc, stejné pokoření, stejné ponížení, stejná absolutní nepřítomnost jakékoliv známky respektu. Člověk, jehož čas, potřeby a důstojnost proti úřednímu šimlu neznamenají vůbec nic, škemrá o milost. To jste to dopracovali, právníci!

---

Čtvrtek 24.9.2009 (dějství třetí)

Úřední hodiny 9-11.

• 7:15 - Docházím na místo, stavím se na konec fronty. Ten se nachází u dveří č.34. Přede mnou je už odhadem 80 studentů.
• 8:30 - Rozjíždí se stroj na vydávání lístečků. Dneska nějak brzo.
• 8:45 - jsem u stroje, lístečky pro 4.ročník jsou pro dnešek rozebrány, svítí na mě "přijďte jiný den v úřední hodiny". Odcházím.

Středa 14.10.2009 (dějství čtvrté)

Úřední hodiny 14-17.

• 16:45 - Přicházím. Lísteček nemám, ale vypadá to nadějně. Uvnitř je jen jeden člověk, třeba se vetřu i bez lístečku.
• 16:50 - Člověk vychází. Na světelné tabuli přeskakují co minutu nová čísla. Lidi to vzdali, už tam nejsou. Jenže je mi hloupé vrazit dovnitř, co kdyby někdo čekající ještě přišel.
• 16:55 - Našel se jeden studentík s ostřejšími lokty, který dovnitř vrazil i přes skákající čísla.
• 17:00 - Vychází ven, kroutí hlavou, že prý referentka není úplně přátelsky naladěna. Nemám náladu se vtírat, odcházím.

Středa 21.10.2009 (dějství páté, tentokrát to zkouší sám Tomáš)

Tomáš se nakonec k okénku dostal. Nicméně se dozvěděl, že jako zahraničnímu studentovi není co mu zapsat. Takže si u něj referentka udělala křížek. A vydala mu potvrzení o studiu. To je taky dílo. Hlavně že jsem referentce volal a výslovně se jí ptal, jestli se na zahraniční studenty nevztahují jiná pravidla než na jiné studenty. Mohla mi rovnou říci, že si u bratra udělá pouze čárku a ať se stavím pro potvrzení o studiu. Ne, tvrdila mi, že je třeba vyplnit všechny papíry podle vzoru na internetu...