Mnu si oči. Teda to sluníčko ale pálí. Na to, že je leden, docela dost. A jak se to odráží od sněhu, tak tím víc. Jak člověk vyleze z metra, tak je to docela šok. Z neměnného přítmí blikajících zářivek rovnou na přímé slunce. Šklebím se do slunce a vytahuji sluneční brýle. A pak proč s sebou tahám sluneční brýle v zimě. Aha, a co děláte vy, posměváčči, teď? Mhouříte oči, ksichtíte se a závidíte...
Teda kde je ten autobus? Už měl přeci dávno jet. To bych si stihl dát svačinu. Tedy kdybych nějakou měl s sebou. Hele, slečna asi taky dostala hlad. Jde si do trafiky pro bagetu. Nebo alespoň pro nějaký holčičí čtení, to je taky dobrý na čekání na autobus. No a jaká pěkná slečna! Sleduji ji celou cestu. Taky dobrá zábava při čekání na autobus. No když ten autobus nejede, tak si uděláme takové malé shrnutí, co se dneska povedlo a co mě dneska ještě čeká. Zavírám oči a nastavuji sluníčku tvář. Třeba se trochu opálím:-)
Takže dneska musím ještě něco nakoupit, abych nezemřel hlady, vyluxovat, jinak s
se za chvíli tím prachem budu muset bordit. Po tom, co jsem dneska udělal zkoušku, to půjde jedna báseň.
No krůtí brko, kde je ten autobus? Kdybych kouřil, tak už vytahuji cigaretu... Zdá se, že kuřáky napadla stejná myšlenka dřív než mě. Z rozjímání mě probouzí závan cigaretového kouře. Dívám se, kdo mi to kazí můj vzduch. Jo, to bude ten chlápek z Metrostavu, co stojí přede mnou. Dělník se otáčí ke kamarádovi a v ruce má jenom kapesník, zčernalý od prachu. Ten ne, tak kdo jiný. Ááá, pan manažer napravo. Jasná páka, ruku před obličejem, kouř od huby. Přešlapuji směrem k manažerovi a vrhám na něj nepřátelský pohled. Jejda, tenhle si ho vůbec nezasloužil. Žádná cigareta, jen spousta práce, i při čekání na autobus. V ruce drží mobil a huba mu jede ostošest. A jak mrzne, tak mu jde pára od úst.
No to by bylo, abych nezjistil, kdo to tu čudí. Přecházím na levou stranu nástupiště. Tady stojí ta slečna, co si šla pro bagetu. Nedá mi kousnout? Snažím se o úsměv...
Ale, tak už mám toho kuřáka. Slečně mezi prsty prosvítá kolkovaná krabička s nápisem "Petra light". Takže žádný hlad, žádná bageta, žádé dívčí čtení. Cigarety. Úsměv přechází ve zmatený výraz. Co koukáte slečno? Light, nelight, smrdí mi to všechno stejně. Doufám, že jsem Vás nijak zvlášť neupoutal. Ve Vašem vlastním zájmu.
No jen si to představte! "Slečno, víte, vy se mi líbíte." "No víš, já jsem z tebe, tak celá vedle." Obličeje se blíží, oči přivírají. "Tak co bude, frajere, chceš nebo ne?" "Děkuji nechci. Smrdí Vám z huby."
Spřátelené blogy
