Je to s podivem, jak se na člověku pojevují životní cykly. Přesně podle hesla jednou jsi dole jednou nahoře se střídají dobré dny s těmi horšími. jen by mě samotného zajímalo, čím to, že ty druhé pravidelně připadají na středu.
Už to na sobě pozoruji nějaký týden, ve středu jsem pravidelně mimo. I když je středa zrovna den, kdy mám relativně volno a kdy bych tohle volno potřeboval na vlastní práci, tak místo toho pospávám, surfuju, nic mě nebaví, tluču hlavou do zdi a provádím jiné nesmyslné věci. Fakt zvláštní. Přitom v pondělí a úterý, což jsou dny, kdy se od rána do večera nezastavím, se nic takvého neděje. No možná je vysvětlení jednodušší než se zdá a ty středy vypadají tak jak vypadají právě kvůli těm podnělkům a úterkům. V každém případě je to docela nepříjemné.
Když už mluvím o periodicky se opakujících dobrých dnech a špatných dnech. Nevím jak to pozorujete na sobě, ale já na sobě cítím i dlouhodobější měsíční cykly. Prostě jeden měsíc mám nezničitelně dobrou náladu a druhý se nemůžu vyhrabat. Jeden měsíc mi jde práce od ruky a se vším jsem hned hotov, druhý měsíc mi nic nejde. Jeden měsíc myslím v kuse na holky a pak má měsíc, kdy mě holky vůbec neberou. Řeknu vám, na těch biorytmech něco bude. I když co se dívám, tak zrovna ty na www.seznam.cz se s mým momentálnáím stavem často rozcházejí. Největší legrace je, že tyhle cykly nejsou všechny stejně dlouhý. Takže se občas povede supermanovský měsíc, kdy prostě perlím a nejsem k zastavení. Bohužel má to i druhou stránku mince, občas se sejdou biorytmy a udělají měsíc docela lúzrovský. Prostě to bych se nejradši zahrabal.
No a když se sejde lůzrovský měsíc a ještě k tomu středa, tak to pak vyustí třeba v psaní blogů, které nikdo nečte, páč o nich nikdo neví. Takže nazdar a zase někdy příště ve středu:-)
Vláďa
Spřátelené blogy
