Mám jedno malé tajemství. Jednu věc Vám úspěšně už od začátku svého pobytu v Toulouse tajím. A já vám řeknu, o co jde. Učím se hrát na trumpetu.
Důvod, proč jsem tajnůstkařil a proč už dál nemusím, je prostý. Chtěl jsem na Vánoce doma udělat překvapení. Vzpomněl jsem si totiž, že doma máme trumpetu po strejdovi, na kterou už léta nikdo netroubil. Překvapení se povedlo, všichni byli víceméně překvapení:-)
Jazykovědně-hudební okénko
Při návratu do Toulouse jsem si vzal trumpetku s sebou. Vy ji můžete vidět na fotkách. Ještě si neodpustím malé poučení, že to vlastně není trumpeta, ale křídlovka. Trumpeta nemá tak moc kuželový konec. Trumpeta je dlouhou dobu přibližně stejně tlustá roura a teprve v posledních deseti centimetrech se rozšíří. Křídlovka se rozšiřuje plynule posledních třicet centimetrů. V důsledku toho má křídlovka jemnější zvuk. No ono vám to takhle moc neřekne, ale až uslyšíte vedle sebe křídlovku a trumpetu, tak nebudete pochybovat, která je která. A trumpeta má pístový mechanizmus narozdíl od klapkového/otočného, který má křídlovka. Abych Vám v tom udělal ještě větší chaos, seznámím Vás s tím, jak tomu říkají Francouzi. Francouzi křídlovce říkají "bugle" (čti německy [bügl]). I když zrovna na poslední hodině jsem byl panem učitelem upřesněn, že "bugle" je ještě něco trochu jiného. Že ten má sice kónický konec jako křídlovka, ale má pístový mechanizmus jako trumpeta. A že křídlovka se překládá jako "německá trubka".
S křídlovkou dělám parádu
V každém případě tu s křídlovkou budím rozruch. Každý si ji potřebuje prohlédnout. A každý, kdo jen trochu umí na trumpetu, si potřebuje zkusit zahrát. Je to něco trochu jiného. Často kamarádům dělá chvíli problém zvyknout si na jiný zvuk.