Od včerejška mi obličej zkrášluje slušný monokl. Přišel jsem k němu jak slepý k houslím. Řeknu vám, jak to bylo, ale upozorňuju dopředu, budu sprostej.
Na čarodějnice jsem byl popít se sestřenkou Lenkou a její kamarádkou Zuzanou. V hospodě u jezu byla spousta lidí, pivo teklo proudem a kamarádka Zuzana chtěla pořád dělat Kate Winsletovou z Titanicu na dětské prolézačce připomínající zmíněný koráb. Ježto bylo na místě opravdu hodně lidí, přišly k nám Zuzky kamarádky. Hezký holky, byla radost s nima povídat.
Najednou si to k nám přihasil nějakej kluk, chrstnul jedný z těch holek pivo do obličeje, začal jí nadávat a sápat se na ní. My ostatní jsme na to nevěřícně koukali a já se zmohl jen na něco jako: "Klid, ne?" Ten "milý chlapec" nechal být holku holkou a obořil se na mě se slovy: "Co se do toho sereš!" načež do mě strčil. Ten hajzl byl úplně na káry, úplně v amoku, takže se do toho opřel tak, že jsem udělal dva kroky zpátky. Začalo to zavánět strkanicí. Udělal jsem ty dva kroky zpátky, abych mu ukázal, že tady se ho nikdo nelekne, a možná že jsem na něj vyštěknul, ať do mě laskavě nestrká. Nepamatuju si přesně.
Ten vymaštěnej idiot na nic nečekal, neřekl ani slovo a vypálil pěstí proti mému obličeji. Trefil se mi přímo do oka, doteď nechápu, jak to dokázal tak přesně. Pořád vychyloval, polil nás šampaňským, který měl zrovna po ruce. Kdybych byl Rambo a nebál se, že mi přiletí další, tak bych ho v tu chvíli zmydlil. Jenže jsem byl dost překvapenej tím, co se stalo. Naštěstí se přířítili jeho kumpáni a odtáhli ho, debila, do bezpečné vzdálenosti.
Mě mezitím naskočil onen permanentní makeup. Holky na to koukaly docela zděšeně. To jsem byl za hrdinu, který se jich zastal proti hulvátovi. Jak jsem se později dozvěděl, ten půllitr piva v obličeji té slečny nebyl až tak náhodný, ti dva už spolu předtím měli nějaký menší konflikt, který si takhle vyřizovali.
Jenom pro všechny, kteří by o mě třeba měli starost. Není to tak hrozné, skoro to ani není oteklý, nebolí to. Jen mě to děsně sere. Doufám, že jsem toho ožralýho kreténa v noci na neděli viděl poprvé a naposled.
Vláďa