Od půlky září je mým hlavním programem škola. Od osmi nebo od půl desáté do půl jedné. Pak pauza na oběd a od dvou do pěti zase. Výjimkou je čtvrtek, kdy je odpoledne volné a určené na nejrůznější nepovinné konference. A pak taky moje výjimky, kdy nemám zapsané všechny předměty, takže mi občas vznikají díry.
A jak zvládám přednášky ve francouzštině? Jde to dobře
Přednášky jsou hodně o obrázcích a grafech, tak se dá pochopit i to, čemu nerozumím. Výhoda technickýh škol
Dokonce se mi stává, že se učím nová slovíčka tak, že je znám v češtině, pochopím, co učitel myslí a spojím si to.
Skriptíčka
K přednáškám máme navíc dobrá skripta (tady tomu říkají "polycopie"). Vlastně je to většinou "jenom" výtisk slajdů, který přednášející promítá na zeď a povídá k nim. Pro mě (a asi nejen pro mě) neocenitelná pomůcka. Fakt je, že na první tři předměty jsem nashromáždil víc tištěných podkladů, než kolik jsem použil za celý minulý rok. Každý předmět totiž přednáší víc lidí, zpravidla jeden přednáší dva dny, pak nastoupí další s tématem, kterému nejlépe rozumí. A každý nám přinese svoje podklady. Takže co se týče počtu stránek, jsou skripta naprosto hororově obsáhlá. Na první pohled. Na ten druhý člověk zjistí, že v nich má opravdu všechno do detailu vysvětlené, nic nemusí nikde zdlouhavě hledat, všechno je jasné. Prostě nalistuje skripta na příslušné stránce. Jenom nechápu, jak při tomhle objemu literatury financuje {slovo} skriptárnu.
Mimochodem líbilo by se tu taťkovi, kdyby uměl francouzsky:-) Taky by se tu mohl blýsknout se svými stránkami - kosmické přehledy. Celý dny si povídáme o tom, jaký to je žít ve vesmíru, ve stavu beztíže, v podmínkách sníženýho tlaku, jak dostat kosmonauta na oběžnou dráhu, kterejma raketama, kolik jakejch satelitů krouží kolem země a na jakejch oběžnejch drahách, jak vznikají satelitní obrázky země, co všechno se dá z vesmíru pozorovat. A že to jsou občas zajímavý věci, třeba radarem se dá vidět i několik metrů pod povrch! Nebo třeba tvoření trojrozměrnýho modelu země na základě více snímků.