Vláďův blok

... tedy cosi na ten způsob

Byl jsem opravdu zoufalý. Místní mořský potvory a řízky s rýží už mi lezly krkem. V noci se mi zdálo o segedínu, svíčkové, o škubánkách. Samé pochutiny, který Francouz nezná. (Pročež mu stejně jako Italovi strádá tělo.) A protože žádný zachránce na obzoru nebyl, musel jsem se zachránit sám.

Pokračovat ve čtení "Vepřo knedlo zelo"

Pořádný výlet se neobejde bez pořádného hradu. Uznejte, že když jsem ve Francii na výletě, tak jsem nemohl vypustit Mekku hradů, zámky na Loiře. Na dva dny jsem se tedy ubytoval ve měste Tours a za tu dobu jsem viděl hned několik hradů a zámků. Pokračovat ve čtení "Zámky na Loiře 1"

Našel jsem vylepeno na dveřích turistického klubu, přikládám a překládám. Pokračovat ve čtení "Moudra o turistice v horách"

Nevím, jak se mi to povedlo, ale na luštěniny jsem dosud úspěšně zapomínal. Rozpomenout se mi nedalo velkou práci. Vzpomněl jsem si, jak jsme na táborech vařili čočku v pravěkých hliněných hrncích. Jej, po tý se všichni olizovali. A tak jsem si zavzpomínal. Pokračovat ve čtení "Čočka po pravěkém způsobu"

V pokračování mého cestování jsem zkontroloval, jak si žijí Dana s Petrem na univerzitě v Brestu a prozkoumal s nim konec země (Finisterre). Útesy byly fakt dobrý. Pokračovat ve čtení "Brest a Finisterre"