Když mě bratr požádal, zda-li bych ho mohl zapsat do dalšího ročníku (Právnická fakulta Univerzity Karlovy), ochotně jsem kývnul v přesvědčení, že půjde o rychlou formalitu, během které se ode mne nebude očekávat víc, než to, abych se po práci stavil na pražském náměstí Curieových, a tam na studijním oddělení odevzdal požadovaná lejstra. Zapomněl mě upozornit, že je třeba připravit si dva dny dovolené, boxovací pytel na vylití vzteku a kilo čokolády na uklidnění. Ale popřádku...
Pokračovat ve čtení "Zápis"